Samantha Clare

2. srpna 2014 v 21:15


: Povězte nám něco z dětství?
*Zamyslí se a zasměje se* o mém dětství no....moc si toho popravdě z dětství nepamatuji *řekla a zasmála se, pak se porozhlédla* No měla bych jednu vzpomínku *řekla a pozvedla hlavu* ale není moc štastná *vyhrkla a koukala se stále kolem sebe, pak ale pohlédla jediným směrem a pohladila se po ruce, kterou měla opřenou o koleno* Měla jsem 12 let a chodila jsem každou zimu na jedno zamrzlé jezero, kde jsem já a moje kamarádka brusilily. No bohužel v ten osudný den jsem o ni přišla. Dělali jsme blbosti na ledu a najednou mi řekla, že slyšela prasknutí. Myslela jsem si, že si dělá srandu. Bohužel nedělala *odmlčela se na chvilku a snažila se potlačit slzy* Po chvilce co jsme tam ještě blbnuli se najednou ozvalo další prasknutí a já zbystřila a hned mi to došlo. Led už nebyl tak pevný, aby nás obě udržel a tak jsme obě šly pomalu na pevnou půdu, ale led jakoby věděl co chceme udělat a kamarádce se propadla noha a já to viděla. Vystrašeně se na mě podívala a já nemohla nic dělat, až nakonec skončila pod vodou a já se ji pokoušela vytáhnout, ale pak led prasknul i podemnou a já cítila jak mě oblečení stahuje pod hladinu a nemohu vyplavat. Mé plíce mě štípali a já se nemohla nadechnout, pak se ale k nám někdo rozběhnul a vytáhnul nás. Byl to otec od té kamarádky a obě nás dostal na břeh, ale ta kamarádka nedýchala. Rozběhli se tam všichni lidi, ale nikdo ji už nepomohl. Zemřela díky tomu, že jsem ji neposlechla a chtěla jsem zůstat na ledu. To je má jediná vzpomínka *řekla a koukala se před sebe*
:Co je váš koníček a proč jste se na něj zaměřila?
Já bohužel žádný koníček nemám *řekla a povzdechla* nemám moc co dělat jen musím být poslušná a vykonávat práci, která je pro mě očekávana jako pomáhat lidem. Nemám vlastně ani čas se starat o takové věci, jako koníček *odpověděla a usmála se*
:Jakou povahu byste k sobě přiřadil/a hodnou, zlou nebo snad neutrální a můžete to i více rozsáhleji popsat proč si myslíte, že máte takovou povahu?
No povahově si příjdu taková uprostřed neutrální, ale lidé o mě říkají, že jsem neutrální *řekla a zasmála se* záleží na to, jak mě poznáte já jsem tak všelijak *řekla a ještě se zamyslela* no patřímk do odevzdanosti tam to, tak většinou bývá prostě nemáte na výběr a musíte být hodná, když budete zlá skončíte mezi odpadlíky to je jasné, jelikož nesplňujete podmínky odevzdanosti *odpověděla*
: Čemu se nejvíce ve svém životě věnujete, lépe řečeno jaké máte zájmy?
Věnuji se většinou pomoci potřebným, ale jinak jak už jsem řekla ničemu jinému moc ne *odpověděla, pak se zasmyslela* vlastně, když tak nad tím přemýšlím, tak miluji čtení knih to je můj zájem *řekla a usmála se*
: Povězte mi něco o svém životě třeba vaše láska, přátelství nebo dokonce i nemoce či úmrtí?
*Zamyslela se smutně no doufala, že tuhle otázku nestane, ale stalo se* moji oba rodiče zemřeli a já zůstala se svojí mladší sestrou Ruth sama. No teď se nám vede dobře žijeme samy a lásku nehledám, jelikož jak jsem naposledy našla lásku skončilo to takto *řekla a odhalila jemně jizvu na hrudi* a nemoc ano *řekla a sklonila hlavu* nikdo neví co mi je, ale ví se jedno zabíjí mě to, ale tak co lidé se rodí a umírají, tak to prostě chodí *řekla a usmála se statečně. Nikdy o tomhle takhle nemluvila a rozhodně ne takhle na veřejnosti* Kamarády nemám zavřela jsem se před nima, abych se mohla starat o Ruth, jelikož je ještě malá a sama si špatně hledá kamarády a nechci aby skončila tak jako já *řekla a dívala se smutně na zem* No pokud se jednou ukáže někdo kdo mě bude opravdu milovat a neublíží mě ani Ruth, tak to nejspíš poznám, ale teď se nehodlám seznamovat *řekla a pak odešla*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama