První část

3. srpna 2014 v 17:29 |  Povídky

A máme tady první část z Příběhu bez konce. Přejeme příjemné čtení! Více v C.Č.

*Sam se ráno probrala a zvedla se pomalu z postele a porozhlédla se kolem sebe. Vše bylo stále stejné nic se nezměnilo* změní se někdy vůbec můj život? *řekla si v duchu smutně, pak otevřela skříň, kde bylo malé zrcadlo a upravila si vlasy tak, aby byli úhledné v copu, potom smutně skříň zavřela a sešla dolů a pohlédla na svoji mladší sestru, jak už seděla v šedém oblečení v jídelně a jedla zeleninu* dobrou chuť *řekla Sam a usmála se na ni vesele. Ruth na ni pohlédla a taky ji pozdravila* dneska jedu do nějakého města nevím přesně kde to je, ale byla jsem vybrána abych se tam šla podívat na Capitol je to tam prý překrásné, ale raději bych chtěla do krajů se podívat *řekla Sam a zasmála se na malou Ruth* a příjdeš brzy? *zeptala se Ruth a dívala se na ni smutně. Sam povzdechla* víš co vezmu tě sebou *řekla z úsměvem. Ruth vesele přikývla*
-
*Al se vzbudil a zývnul* no žádná sláva *řekl, když koukl z okna a viděl jak už se tam někteří perou a zkoušejí svoje síly* ubohé *řekl a povzdechl, pak koukl na hodiny* no za chvilku by tu měl projet vlak s Chicaga *řekl a oblékl se do oblečení na souboj, i když se dneska moc prát nechtěl, ale tak musel. Pořádně se nasnídal a vyšel ven, kde koukl na nebe, které bylo oblačné, ale mraky byli bílé jako sníh, takže to působila tak neutrálně* Hej Ale pojď si dát zápas *řekl jeden jeho kamarád. Al se zamyslel a pak přikývl a přišel k němu a začali se prát. Samozřejmě, že Al vyhrál*
-
Crrrrrrrrrr..* Zazvoní budík a Sasha se prudce probudí. Zamračí se a rukou plácne po budíku, aby ztichl* Budu se muset toho budíku zbavit dříve, než mi přivodí infarkt * Řekla si v duchu a protřela si unavené oči. Vstala z vyhřáté postele a hned si po sobě ustlala, aby se ji pokoj jevil jako útulné prostředí. Potom si seběhla dolů, kde si dala lehkou snídani a psovi nasypala granule.* Jen papej * Řekla s úsměvem a podrbala Gipsse na hlavě, kde to běl rád. Popadla tašku a vyběhla ven. Denně chodila pomáhat na místní ošetřovnu, kterou si zřídila jedna velmi hodná stařena. Za to, že pečovala o pacienty, dostávala byliny a možnost si vyzkoušet míchat různé léky a léčivé přípravky.* Drahoušku, už můžeš jít, aby si vlak ze Chicaga nezmeškala * Řekla stařena s úsměvem a podala ji věci. Sasha se usmála.* Jste na mě tak hodná *Řekla, popadla tašku a běžela na okraj městečka.
-
*Tobias pochodoval po chodbě Jámy. Míjel se z několika studenty, či právoplatnými Neohroženými. Podívá se na hodinky, aby si ujasnil čas do odjezdu vlaku.* Hodina a půl* Řekne si a rychlím krokem se rozejde do tělocvičny. Odhodí si bundu na zem a párkrát si zaboxuje do vzduchu. Nakonec si přejde ke stolku s noži a jeden uchopí a bez myšlení ho vymrští na terč.* Snad si ještě nepřišel ze cviku* Řekne si, když uvidí nůž zapíchnutý ve vrchním rohu terče. Uchopí další dva nože a párkrát si s nimi pohodí. Hnědýma očima probodává terč a vyšle na něj další nůž, který se zabodl centimetr od středu* Lepší * řekne si a z levé ruky si přehodí nuž do pravé, který v zapěti vymrští na terč.* Zásah* Špitne si a sleduje třetí nůž, který se kolísá ve středu terče. Znovu pohlédne na hodinky a uzná, že je už čas jít na vlak, proto si sebere bundu a rozutíká se ke kolejím.
-
*Sam sbalila Ruth do batůžku svačinu a pití a vzala ji za ruku* tak pojď je na čase jít *řekla a usmála se na ni, pak se zamyslela a koukla na ni* nemáš náhodou dneska výlet? *zeptala se a koukla na ni. Ruth přikývla* máme tam jet taky akorát se školou *řekla Ruth a dívala se na starší sestru. Sam se zasmála* tak víš co *řekla a klekla si k ní* ty utíkej do školy a jdi se svými kamarády a já tě někde potkám a kdyžtak bych si tě pak k sobě vzala, ale nevím, jestli bych tě teď v tom zmatku uhlídala *řekla Sam a políbila ji znovu jemně na čelo* tak potom se uvidíme teď utíkej *řekla Sam a viděla, jak její malá sestřička peláší do školy. Ještě chvilku tam stála a nakonec šla ke kolejím, kde už jel vlak a zastavyl. Sam společně s pár dalšími lidmi z odevzdaných vešla do vlaku, kde už byli neohrožení a sečtělí. Sam se necítila dobře, když cítila za sebou, jak tam stojí sečtělí a probodává ji svým pohledem, jako by chtěl říct* ty ubohá bytosti *zavřela oči a snažila se to nevnímat a jen se přidržovala*
-
*Al vešel ještě do svého domu a koukal se kolem sebe, pak povzdechl a sednul si na gauč na chvilku, aby si odpočinul. Nakonec uviděl kolik je hodin a tušil, že vlak za chvilku přijede a tak se zvedl a šel ke kolejím, kde už bylo seřazeno několik lidí. Nakonec se to mělo udělat tak, že ti lidé ze Chicaga uvidí každý kraj a na chvilku se v něm zdrží, aby se mohli porozhlédnout a něco nového se dozvědět a jeden z kraje bude mít tu čest a bude vylosovaný k tomu, aby snima strávil celý jeden den. Nedoufal moc v to, že by to mohl být on, i když bylo jasné, že on nejvíce se zajímá o takové lidi, kteří mají úplně jiný způsob života a navíc by se seznámil i z ostatníma z jiných krajů, ale tolik štěstí by nepochytil* to jsem zvědavý, jak budou vypadat *řekl si v duchu a přemýšlel nad tím celou dobu. Přiřazoval si v myšlenkách, jaké by asi mohli mít zvyky, nebo jaké budou mít oblečení a přízvuky*
-
*Sasha přiběhla akorát včas, kdy už všichni návštěvníci, ale i členové jejího kraje nastupovali zpět do vlaku. Před vlakem se zastavila a dívala se na kapacitu vagónu. Přemýšlela však moc dlouho a zazněl signál pro zavření dveří, proto vběhla rychle do nejbližšího vagónu. Oddychla si a pohled ji spočal na lidech uvnitř.* Zdravím * Řekla s úsměvem, aby nevypadala jako nevychovanný cizinec. Očima se zastavila na dívce, která tam byla jediná z ženského pohlaví, tedy tak už jediná nebyla. * Ty musíš být určitě z Chicaga* Řekla trochu troufale na dívku a šla k ní blíže. Ve vagónu bylo zatím jen pět lidí.
-
*Tobias naskočil do jedoucího vlaku. Jak je již známo Neohroženým vlak nikdy nezastavuje, jelikož si to sami nepřejí. Byl docela překvapen, když nastoupil jako první do vagónu. Usadil se na zem. Postupně do vagónu nastoupila dívka z Odevzdaných, které věnoval jen pár neutrálních pohledů, potom nastoupil hoch z druhého kraje, kterého si už více prohlížel a nakonec další dívka ze sedmého kraje, které kývnul na pozdrav. Mlčky se postavil, aby si narovnal nohy a opřel se o stěnu vlaku.
-
*Oddychla si, když muž za ní ze sečtělích si sednul a koukla na Tobiase letmým pohledem, pak ale pohled znovu odtrhla a dívala se na zem, když uviděla, že do vagonu vešel chlapec z 2. kraje okamžitě se posunula co nejdál, aby byla v klidu. Měla pocit, že se zblázní. Byla v tom vagonu jediná žena a tři muži, kteří nevypadali moc přátelsky, když ale do vagonu vešla dívka tak si trochu oddychla a cítila, jak se ji uvilnili nervy* dobrý den *řekla dívce na pozdrav a usmála se na ni* ano jsem *odpověděla a prohlédla si ji. Viděla, že měla hezké oblečení což naznačovalo, že se vyznala v textilu* Prosím ať už jsme tam *řekla si v duchu a měla s toho opravdu nervy a šlo to na ni poznate, jelikož se ji stále klepali ruce*
-
*Al vešel do vagonu a všiml si tří lidí a všichni byli ze Chicaga* no alespon ted mám štěstí a vydím tři lidi a každý z jiné frakce* řekl si, jelikož mu hned došlo, že to tam měli nejspíš rozděleno. Koukal na Tobiase, který si ho měřil pohledem. Nevěnoval mu moc pozornosti a usadil se, když si všiml, jak byla dívka v šedém docela nervozní a vypadala docela nudné, jelikož její šedé oblečení a uhledně sčesané vlasy na něj působili spíše jako vyrovnaná a nudná. Nechtěl se, ale jen jí zabývat a koukl na toho sečtělého a prohlížel si ho. Sečtělí rozhodně vypadal lépe dle vzhledu* No jsem zvědav jak se budou chovat *řekl si v duchu, když najednou do vagonu naskočila dívka a zasmál se* ahoj mále si to nestihla *řekl a usmál se na ni vesele*
-
*Sasha se na dívku usmála a podala ji přátelskou ruku.* Jsem Sasha Allisyn Maisson* Představila se z úsměvem a potom pohlédla na kluka, který vypadal že je taky z krajů. * To bych si nedovolila* Řekla a zasmála se* Často se nechám unést. *Dodala a pohledem přejela na muže, který byl celý v černém a důkladně si ho prohlédla. Nevypadal zle, ale jeho obličej nevěstil nic dobrého. Její pohled opět směřoval ke klukovi z 2. kraje, ale rychle pohledem uhnula a našla si bod na stěně vlaku.
-
*Tobias sledoval jak se dívky seznamují a založil si ruce. * Na ně bacha, patří k Odevzdaným, říká se jim krysy Chicaga. Nejsou moc upovídaní a dá se říct hodně se vyhíbají jakémukoliv styku.* Řekne Tobias a zašklebí se.* Mimochodem já jsem Čtyřka nebo-li Tobias.* Dodá Tobias tak aby to všichni slyšeli a stále měl založené ruce, tudíž dal najevo, že si z nikým ruku podávat nehodlá.

Pokračování příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama